Tento hmyz lze nyní častěji najít nejen v lesích, ale také v parcích a na náměstích ve městech.
Kvůli teplé zimě se klíšťata stala aktivními dříve / My collage
Teplá zima a brzké jaro způsobují, že klíšťata jsou aktivní dříve. Navíc je nyní můžeme častěji najít nejen v lesích, ale i v parcích a na náměstích měst. Specialistka na infekční nemoci Larisa Morozová agentuře My řekla, jak se chránit, kdy je třeba jít po kousnutí k lékaři a zda mají klíšťata opravdu „oblíbenou“ krevní skupinu.
Jak teplá zima ovlivňuje počet a aktivitu klíšťat? Opravdu jsou aktivní dříve a déle a kdy byste si měli začít dávat pozor na kousnutí?
Podle lékařky jsou v případě teplé zimy a časného jara klíšťata skutečně aktivní dříve – již na začátku nebo v polovině března.
„Pokud se chladné období zkracuje, doba jejich aktivity se prodlužuje. V souladu s tím se zvyšuje i riziko kousnutí. A to nejen v lesích, ale i ve městech – v parcích, na náměstích a zelených plochách, protože populace klíšťat se obecně zvýšila. Jedním z důvodů je, že ve městech téměř neprobíhá dezinsekce – zelené plochy jsou jen zřídka ošetřovány speciálními roztoky, které ničí klíšťata a další hmyz,“ říká Larisa Moroz.
Zároveň lékařka říká, že v městském prostředí nemají klíšťata téměř žádné přirozené nepřátele. Oteplování klimatu má navíc další vliv: zvýšení průměrné roční teploty rozšiřuje oblast výskytu klíšťat a prodlužuje dobu jejich aktivního života.
Zvýšilo se riziko kousnutí klíštětem i ve městech, nejen v lesích a parcích? Jak nebezpečné jsou dvorky, parky a náměstí?
„Ano, rozhodně. Jak jsem již poznamenal, dříve byl počet a rozmístění klíšťat mnohem menší. V oblastech, kde se vyskytovala nejčastěji, se pravidelně prováděla preventivní opatření. Nyní se o území ne vždy řádně starají: trávníky nejsou včas posekané, totéž platí pro parky a náměstí, takže je tam můžete snadno chytit, není nutné chodit za tímto účelem do lesa,“ říká odborník na infekční choroby.
Jaké nemoci nejčastěji přenášejí klíšťata na je naše země? Zvyšuje se po teplé zimě riziko boreliózy a klíšťové encefalitidy?
„Na je naše země jsou klíšťata různých druhů běžná, ale největší nebezpečí představují virové infekce, zejména klíšťová encefalitida. Toto onemocnění je přitom endemické pouze ve dvou oblastech – na Krymu a ve Volyňské oblasti, kde jsou možné ojedinělé případy nákazy,“ uvedl lékař.
Ve zbytku země je podle ní hlavním onemocněním, které se přenáší kousnutím klíštěte, lymská borelióza (systémová klíšťová borrelióza) a podle informací lékařky počet lidí, kteří se jí nakazili, každoročně roste.
Krym a Volyň jsou vyčleněny proto, že se tam vyskytují jiné druhy klíšťat a specifický virus. To je typický znak endemických infekcí – kdy se původce a jeho přenašeč vyskytují pouze v určité oblasti.
„Pokud jde o zvýšení rizika lézí v důsledku teplého počasí, s ohledem na klíšťovou encefalitidu vlastně neexistuje žádná souvislost. U borreliózy je však site jiná: čím déle trvá období příznivé pro aktivní život klíšťat, tím vyšší je pravděpodobnost, že se během svého životního cyklu nakazí borrelií a stanou se pro člověka nebezpečnými,“ vysvětlila.
Je pravda, že je klíšťat více, nebo si jich jen častěji všímáme? Co říkají pozorování a statistiky?
„Přesné statistiky bohužel neexistují, ale vizuálně je klíšťat skutečně výrazně více. Zároveň se nyní více mluví o borelióze a aktivně se upozorňuje na to, aby se lidé po pobytu v přírodě vyšetřovali. Proto jsou klíšťata častěji odhalována. V minulosti se stávalo, že pacienti šli k lékaři až týden nebo dokonce dva po kousnutí, protože si klíštěte na těle prostě nevšimli,“ říká lékař.
Vysoká ostražitost tedy může být částečně způsobena tím, že zdravotníci aktivně zvyšují informovanost a neustále zdůrazňují rizika. Lékař zároveň zopakoval, že počet návštěv u lékaře po kousnutí klíštětem rok od roku znatelně stoupá.Kdy je třeba navštívit lékaře po kousnutí klíštětem? Jaké příznaky jsou alarmující?
Podle odborníka na infekční nemoci je žádoucí kontaktovat lékaře co nejdříve – ještě před objevením jakýchkoli příznaků. V případě potřeby lékař předepíše preventivní léčbu.
„Je krátkodobá – obvykle trvá pouze jeden den a jejím cílem je zabránit rozvoji onemocnění. Pokud uplyne několik dní nebo dokonce týdnů a v místě kousnutí nebo v jeho blízkosti se objeví prstencovité zarudnutí, které se postupně zvětšuje, je nutné okamžitě navštívit lékaře a zahájit léčbu. V tomto případě je již léčba dlouhá – asi 10-14 dní,“ vysvětlila.
Také po kousnutí klíštětem radí neztrácet čas laboratorními testy hmyzu a okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Jakého zápachu se klíšťata bojí? Jsou spreje proti klíšťatům účinné? Kdy, kde a v jakém množství by se měly stříkat?
Při plánování výletu do přírody se doporučuje používat spreje, které odpuzují hmyz, a aplikovat je na exponovaná místa těla. Je důležité si uvědomit, že klíšťata se nejčastěji vyskytují v trávě a nízkých keřích, proto by oblečení mělo být co nejvíce uzavřené: dlouhé kalhoty je lepší zastrčit do ponožek nebo vysokých těsných bot a svrchní oděv – s dlouhými rukávy, zdůraznil lékař.
V takovém případě je třeba postřikem ošetřit nejen kůži, ale i místa možného vniknutí klíštěte – místa mezi botami a kalhotami, manžety, okraje oděvu. Po procházce v lese nebo na lesním pásu byste měli doma pečlivě vyklepat oblečení, nejlépe na světlém pozadí, abyste klíšťata snadno spatřili. Je také nutné pečlivě prohlédnout sebe i ty, kteří byli poblíž, a poté se osprchovat.
„Pokud jde o repelentní spreje, nemohu uvést jejich přesné složení, ale aktivní účinek zajišťuje speciální chemická látka, která odpuzuje klíšťata a hmyz. Má poměrně ostrý, ne zcela příjemný zápach a narušuje jejich smyslové systémy. Jinými slovy, sprej činí kůži a oděv pro hmyz ‚neviditelnými‘ nebo ‚nepříjemnými‘,“ vysvětlil lékař.
Jakou krevní skupinu mají klíšťata ráda? Koho obecně klíšťata koušou častěji?
Existuje rozšířený názor, že určitá krevní skupina údajně klíšťata přitahuje, ale ve skutečnosti to není pravda. Neexistuje žádný důkaz, že by někoho kousala častěji než ostatní. Totéž platí pro komáry – oblíbené mýty o „oblíbené“ krevní skupině hmyzu nejsou vědecky potvrzeny, poznamenala Larisa Moroz.
odkaz
Larisa Moroz
Doktorka lékařských věd, profesorka, vedoucí katedry, hlavní odbornice na infekční choroby Vinnycké oblasti.
Moroz Larisa Vasiljevna – doktorka lékařských věd, profesorka, vedoucí oddělení, hlavní odbornice na infekční choroby Vinnické oblasti.
Je autorkou 247 vědeckých prací, spoltorkou příručky o infekčních chorobách a spoltorkou profilových učebnic. Její vědecký výzkum se zaměřuje na virová onemocnění, zejména na chronickou hepatitidu a HIV/AIDS. Aktivně se účastní mezinárodních konferencí a vyučuje stážisty v oboru infekčních chorob.
