Existuje reálná hrozba rozsáhlé epidemie, která by mohla zničit dlouholeté úspěchy a zahltit zdravotnické systémy.
WHO pojmenovává příčiny šíření malárie / foto: pixabay.com
Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že celosvětový boj proti malárii ztratil na dynamice v důsledku klimatických změn, odolnosti parazitů vůči lékům a snižování finančních prostředků.
Jak píše The Telegraph, podle výroční zprávy WHO zveřejněné ve čtvrtek malárie, která postihuje převážně děti v Africe, v roce 2024 zabije 610 000 lidí, zatímco o rok dříve to bylo 598 000. Počet případů onemocnění se zvýšil na 282 milionů, což je nejvíce od roku 2000.
Peter Sands, ředitel Globálního fondu, který financuje programy boje proti malárii, uvedl, že ačkoli se již po desetiletí objevují varování před rizikem stagnace, počet případů nyní jednoznačně roste. Podle něj existuje reálná hrozba rozsáhlé epidemie, která by mohla zničit dlouholeté úspěchy a zahltit zdravotnické systémy.
Přestože se od počátku 21. století podařilo výrazně snížit počet úmrtí na tuto nemoc ve světě, v posledních letech se výsledky zastavily. Sedmačtyřicet zemí je nyní certifikováno jako země bez výskytu malárie, zatímco v Etiopii, na Madagaskaru, v Afghánistánu a Jemenu počet případů malárie roste.
WHO přisuzuje šíření nemoci dvěma komplexním faktorům: parazitovi malárie a komárům přenašečům. Mezi příčiny epidemie patří klimatické změny, které vytvářejí teplé a vlhké podmínky příznivé pro komáry a rozšiřují je do dříve neinfikovaných oblastí.
Sands poznamenal, že malárie se mnohým obyvatelům bohatých zemí jeví jako vzdálené riziko, ale je třeba si uvědomit, že před 50 lety ohrožovala jižní Evropu a před 25 lety USA. V důsledku klimatických změn, rezistence vůči lékům a nových druhů komárů se nemoci přenášené komáry, jako je horečka dengue, chikungunya a malárie, šíří na nová území.
Rezistence vůči známým lékům včetně artemisininu, klíčového prostředku pro kontrolu nemocí, byla zaznamenána nejméně v osmi zemích. Rezistence vůči pyretroidům – hlavní třídě insekticidů pro ošetření domů a moskytiér – byla za posledních pět let rovněž zaznamenána ve 48 zemích.
Konflikty a nestabilita navíc ztěžují dodávky léků a sítí a vnitřně vysídlení lidé se ocitají v místech se špatnými hygienickými podmínkami, což zvyšuje riziko komářího bodnutí. Finanční podpora bohatých zemí se navíc za poslední rok snížila přibližně o 21 %, což ohrožuje zásobování Afriky životně důležitými prostředky pro boj s malárií.
Výzkumníci upozorňují, že navzdory zhoršující se siti již nové nástroje boje proti malárii zachránily životy. Patří mezi ně dvě vakcíny – R21 a RTS,S – které budou v Africe zavedeny v roce 2024 a podle pilotních studií snižují počet úmrtí o 13 %. Také široké používání sítí ošetřených insekticidem chlorfenapyr zabránilo nejméně 13 milionům případů.
Ředitel WHO Tedros Adanom Ghebreyesus poznamenal, že nové nástroje nabízejí naději, ale přetrvávají značné problémy. Zdůraznil, že rostoucí počet případů a úmrtí, hrozba rezistence a snižování finančních prostředků mohou vrátit zpět úspěchy posledních dvaceti let.
Přichází nová „pandemická hrozba“
Připomeňme, že vědci zjistili, že proti ptačí chřipce nefunguje klíčový obranný mechanismus organismu – horečka, která zvyšuje vnitřní teplotu, což znesnadňuje virům množení a způsobuje závažná onemocnění. Lidské chřipkové viry se obvykle zdržují v horních cestách dýchacích, kde se teplota pohybuje kolem 33 °C a při horečce může stoupnout až na téměř 41 °C. Tím se infekce zpomalí a imunitní systém získá určitý čas na překonání nemoci.
